Při procházce lesem si většina z nás nevšímá kůry stromů, ačkoli právě ta může o jednotlivých stromech mnohé odhalit. Každý kmen se liší strukturou, barvou a vzorováním kůry. Její význam pro strom je daleko větší, než by se na první pohled zdálo.
Jakmile podzimem opadnou listy a větve zůstanou odkryté, rozpoznáváme stromy podle jejich kůry. Každý kmen stromu je jedinečný: někde je kůra popraskaná a hrubá, jinde hladká a odlupující se. Než se pustíme do kvízu, podívejme se, proč je kůra tak klíčová a jaké informace o stromech dokáže poskytnout.
Strom jako živý štít
Kůra, nebo přesněji borka, plní pro strom obdobnou funkci jako kůže u člověka. Chrání strom před vysycháním, mrazem, škůdci i slunečním zářením. Je nejen obranou, ale i archivem jeho života. Na její struktuře se odráží léta růstu, klimatické podmínky i vliv okolního prostředí.
Pod vrstvou borky se nachází živá tkáň zvaná lýko (floém), která rozvádí živiny po celém stromě. Borka samotná je neživá, ale nepostradatelná – izoluje, chrání před infekcemi a reguluje výměnu plynů. Některé studie dokonce naznačují, že mikroorganismy žijící v borce mohou absorbovat metan z ovzduší, čímž přispívají k ochraně klimatu. Kůra tedy není jen ochranný obal, ale aktivní součást ekosystému.
Proces tvorby kůry
Stromy každý rok přirůstají, protože pletivo zvané kambium vytváří nové vrstvy dřeva. Jak kmen narůstá, vonkajší vrstva kůry praská a je obnovována. Tento proces zajišťuje felogén, který tvoří nové buňky korku a sekundární kůry. Staré buňky postupně hynou, čímž vzniká borka, kterou vidíme na povrchu.
Kůra stromu funguje jako ochranný štít i vizitka, která odhaluje důležité informace.
Vzhled borky závisí na druhu stromu i na podmínkách prostředí, v němž roste. Například dub má hlubší rýhy a hrubší povrch, buk naopak hladký a šedý kmen, zatímco bříza je známá svou bílou, odlupující se kůrou. Tyto rozdíly slouží k ochraně stromu před přehřátím, škůdci a únikem vody.
Když strom mění svou kůru jako had svlečení kůže
Některé druhy, jako platan, borovice nebo eukalyptus, shazují velké kusy borky. Existuje několik teorií, avšak žádná z nich není definitivně potvrzena. Jedna z nich navrhuje, že tento jev chrání strom před liánami a řasami, které by se na hladkém povrchu neudržely. Jiná teorie uvádí, že opadávání kůry pomáhá zastínit podrost a tím snižuje konkurenci o vodu a živiny.
Další hypotéza spojuje tento proces s úsporou vody, protože hladší povrch snižuje odpar. U platanů se některé názory zaměřují na fotosyntézu v mladé zelené vrstvě kůry. Někteří odborníci se domnívají, že opadání kůry může být geneticky řízený proces podobný opadu listů, který probíhá v pravidelných cyklech. Stromy tak mohou „svlékat“ kůru, aby podpořily svůj růst.
Kůra jako identifikační znak
Pro lesníky, přírodovědce i fotografy představuje kůra klíčový rozpoznávací prvek. V době bez listí a plodů pomáhá určit druh stromu právě charakteristika kmene. Poznání vychází z typických znaků, jako jsou barva, vzor, hloubka trhlin, šupiny nebo odlupující se vrstvy.
Mladé stromy mají často hladší povrch, který s věkem graduálně hrubne. Významnou roli hraje také lokalita růstu – kůra stromů na exponovaných, větrných místech bývá hrubší než u stromů rostoucích v chráněných oblastech.
Příště, až někdo navštíví les, může vnímat stromy novým způsobem. Uvědomí si, že kmeny nejsou pouhými holými tyčemi, ale nositeli mnoha informací. Stačí dobře pozorně sledovat a dozvědět se, co vše o sobě strom dokáže sdělit.
Kvíz: Rozpoznáte strom podle kůry?
question Zahájit kvíz
