Spisovatel a režisér Patrik Hartl je uznávaný pro svou schopnost vytvářet světy, do nichž čtenář vstupuje jako do skutečných prostor. Jeho příběhy často zachycují běžný život a odehrávají se v kuchyni, obývacím pokoji nebo ložnici. Není náhodou, že právě v těchto místech autor sám získává inspiraci.
Jeho vlastní byt na pražské Malé Straně není jen místem, kde žije. Jedná se o osobní prostor, který odráží jeho způsob vnímání světa. Místo, kde se setkávají městský ruch a klid v tichý, ale výrazný celek.
Malá Strana jako ideální kulisa
Malá Strana není pouze historickou čtvrtí, ale také místem, které přímo dýchá vzpomínkami. Každé ráno zde člověk vstává za zvuku zvonů a měkkého světla dopadajícího na fasády domů, které často stojí déle než rodinné generace. Široké, avšak jakoby uzavřené ulice, malé dvorky, dlažba, která si pamatuje nesčetné příběhy.
Spisovatel si nemůže vynachválit bydlení na Malé Straně.
Nad tím vším se tyčí Pražský hrad, který je přítomný, ale nevtíravý. Pro Hartla představuje tato lokalita ideální místo. Ne kvůli velkoleposti, ale kvůli atmosféře. Blízkost centra bez jeho ruchu. Energie města bez rušivých elementů. Prostor, kde může být zapojen do dění, i když právě potřebuje klid a soustředění na psaní.
Sám autor uvádí, že Malou Stranu zná dokonale, „jako své boty“. V rozhovoru pro iDNES přiznává: „Nejraději se pohybuji venku, kde nechávám myšlenky volně plynout… Kreativně pečuji o svůj skutečný svět, aby byl příjemnější.“ Proto je pochopitelné, že si vybral lokalitu, která nabízí inspiraci, světlo, historii, ticho a puls života.
Okna jako živé obrazy města
Byt, kde Hartl žije se svou rodinou, se nachází ve starším měšťanském domě s vysokými stropy, jež dávají prostoru volnost. Okna zde působí jako živé obrazy města. Velká okna propouštějí dostatek světla, zatímco kvalitní dřevěné podlahy, kde je slyšet každý krok, dodávají pocit přítomnosti a života.
Přesouvání nábytku při přemýšlení
Nelze říct, že by Hartlův domov byl zařízen extravagantně či s dekorativními designovými prvky. Spíše zde převládá pokora k tomu, co je zásadní. Interiér působí přirozeně, útulně a živě. Nic není přehnané ani aranžované „pro efekt“. Nábytek je vybírán s ohledem na funkci a atmosféru, ne podle trendů. Knihy nejsou jen dekorace, ale jsou součástí každodenního života. Prostor nabízí otevřené plochy i klidná zákoutí vhodná k tvorbě, přemýšlení nebo odpočinku.
Hartlův doposud poslední román Manželství vyšel v říjnu 2025. Na křtu knihy ho doprovodila manželka Martina, přesto si však autor své soukromí pečlivě chrání.
Hartl v jednom z rozhovorů uvedl, že když přemýšlí, rád mění uspořádání nábytku. Tento detail odhaluje jeho pohled na domov jako na živý a proměnlivý prostor, nikoliv jako muzeum.
Když se podíváme na způsoby, jimiž Hartl popisuje tvorbu a život, objeví se jasné téma: potřeba ticha, pozornosti, vědomé práce. Právě toto nabízí jeho domov. Je to místo, kde se lze stáhnout do klidu, když je třeba ticho, ale zároveň prostor dovolující být součástí dění, když se rozhodne vyjít mezi lidi.
