Dlouholetá pracovní dráha nepřináší automaticky klidné stáří. V některých oblastech se lidé dostávají do penze s tak nízkými příjmy, že bez dalších sociálních dávek těžko zvládnou zaplatit nájem, potraviny nebo léky.
Dlouhá pracovní historie neznamená vždy důstojný důchod. Český systém důchodového pojištění je založen na počtu odpracovaných let a výši odvodů, což znevýhodňuje zaměstnance s nízkými příjmy, na částečné úvazky nebo s nepravidelnými příjmy. Důsledkem toho odcházejí do penze s částkami, které často pokryjí pouze základní životní náklady. Přibližně třetina seniorů v Česku pobírá důchod pod hranicí umožňující běžné žití bez finančních starostí.
Pečovatelky, uklízeči a pomocné profese
Nejohroženější jsou oblasti zaměstnání s dlouhodobě nízkými mzdami. I přesto, že tyto profese, jako uklízečky, pomocné síly či pracovníci v sociálních službách, mají zásadní roli pro chod společnosti.
Často se v nich pohybují mzdy těsně nad minimem a mnoho zaměstnanců je nuceno pracovat na zkrácené úvazky, zejména ženy samoživitelky s malými dětmi. To zásadně ovlivňuje výši konečného důchodu. Dokonce i po čtyřiceti letech aktivního zaměstnání končí lidé z těchto oborů s částkami, které neumožňují důstojný život.
I po celoživotní práci často nemusí dosáhnout důchod, který by pokryl veškeré životní náklady.
Částečné úvazky a přerušované zaměstnání
Práci na částečný úvazek významně ovlivňuje výši důchodu, což se týká hlavně žen kombinujících péči o děti či nemocné členy rodiny s profesemi, kde je částečný úvazek běžný. Nižší odvody při kratší pracovní době znamenají, že i při podobném počtu odpracovaných let je výsledný důchod výrazně nižší než u plného úvazku.
Podobně jsou finančně znevýhodněni lidé s častými přerušeními kariéry, například kvůli nezaměstnanosti, rodinným povinnostem nebo dohodám o provedení práce, což se rovněž negativně projeví na jejich důchodovém zabezpečení.
Živnostníci: vysoké nebezpečí nízkého důchodu
Do skupiny ohrožených patří také živnostníci, kteří odvádějí minimální zálohy na sociální pojištění, což snižuje jejich vyměřovací základ a následně i důchod. Průměrný starobní důchod živnostníků bývá o tisíce korun nižší než u zaměstnanců a v některých případech klesá až pod hranici postačující k uspokojení základních potřeb.
V důsledku toho mnozí z nich pokračují v práci dlouho po dosažení důchodového věku, protože nemají dostatečné finanční zabezpečení, aby mohli odejít do penze.
Podívejme se, o kolik by se měl průměrný důchod zvýšit v roce 2026:
Zdroj: Youtube
Jaké jsou varianty řešení?
V případě nedostatečného důchodu existuje možnost žádat o pomoc formou příspěvků. Nejde o automatické doplnění, ale o individuální podporu, která může zmírnit finanční tíseň. Problém nízkých důchodů ukazuje, jak křehké je postavení lidí, kteří celý život pracovali, ale jejich profese jim nezajistila důchodovou jistotu. Nejde pouze o jednotlivé případy, ale o celé profesní skupiny, které zajišťují základní služby, péči, úklid a veřejný provoz.
Co přinese důchodová reforma?
Reforma, platná od roku 2026, má částečně zmírnit tuto situaci. Jejím hlavním cílem je zabránit těm, kteří pracovali v nízkopříjmových oborech nebo měli přerušovanou kariéru, aby se ocitli v největších finančních potížích. Zaveden bude minimální starobní důchod navázaný na průměrnou mzdu, čímž by už neměl klesnout pod úroveň, kterou stát považuje za základní životní minimum nezbytné pro samostatný život.
Zdroje: is.fi, mpsv.cz
