
Na hranici Sluneční soustavy by mohla být ještě neodhalená planeta – odborníci ji zatím označují jako Planetu Y. Její skutečná existence by mohla zásadně ovlivnit naše poznání vesmíru.
Naše Sluneční soustava stále ukrývá mnoho záhad. Vědci se po desetiletí zabývají hledáním neznámého planetárního tělesa, jež by mohlo vysvětlit neobvyklé pohyby vzdálených objektů v Kuiperově pásu – oblasti plné ledových entit za oběžnou drahou Neptunu. Některé z těchto objektů vykazují podivné trajektorie, sklánějící se tak, jakoby je ovlivňovala neviditelná síla mimo běžný směr.
Planeta Y
Tato „neviditelná síla“ by mohla být právě Planeta Y. Dosavadní výpočty naznačují, že by měla být menší než Země, ale větší než Merkur. Měla by obíhat kolem Slunce ve vzdálenosti dvakrát až pětkrát větší než vzdálenost Pluta.
V současnosti astronomové studují stovky drah vesmírných objektů a hledají drobné gravitační stopy, které by potvrzovaly přítomnost takové planety. Simulace, vytvořené k tomuto účelu, ukazují, že náklon drah lze vysvětlit pouze vlivem hmotného tělesa v blízkosti.
Podívejte se na video s animací Planety Y na okraji naší Sluneční soustavy:
Zdroj: Youtube
Proč Planetu Y dosud nikdo nezaznamenal
Pokud Planeta Y skutečně existuje, její nalezení nebude jednoduché. Nachází se příliš daleko, aby odrážela dostatečné množství světla, a její pomalý pohyb po obloze znemožňuje teleskopům dosavadní detekci. Její hledání připomíná dokonalé hledání jehly ve vesmírném kupu sena.
Naději přináší moderní metody. Česká observatoř Very C. Rubin v Chile brzy začne mapovat noční oblohu s přesností, kterou dosud nikdo nedosáhl. Tento projekt by mohl umožnit nejen objevení Planety Y, ale i dalších dosud neznámých těles. Je-li tento scénář pravdivý, půjde o jeden z nejvýznamnějších astronomických objevů vůbec.
Teorie a možné varianty vzniku
Co se týče původu Planety Y, existuje několik hypotéz. Někteří odborníci se domnívají, že by mohla být fragmentem dávné kolize v období formování planet. Jiní zase předpokládají, že toto těleso mohlo být zachyceno Sluncem z okolního hvězdného systému. Oba tyto scénáře naznačují, že Sluneční soustava nemusí být tak uzavřená, jak se dříve předpokládalo.
Existence Planety Y by vysvětlila shlukování drah některých těles v Kuiperově pásu i mírné, ale měřitelné zakřivení vnějšího okraje soustavy.
Hypotéza, která inspiruje k dalšímu bádání
Dosud však zůstává existence další planety v Sluneční soustavě jen teoretickou možností. Planeta Y nebyla přímo pozorována, a její potvrzení bude vyžadovat mnoho let výzkumu, trpělivost a citlivější zařízení. Smělá představa neznámého světa však již nyní podněcuje představivost vědců i veřejnosti.

Planeta Y by měla být menší než Země, avšak větší než Merkur.
Každý další objev na okraji Sluneční soustavy zdůrazňuje, jak omezené je naše dosavadní porozumění vesmíru. A i kdyby se nakonec ukázalo, že Planeta Y není skutečná, zůstává otevřená zásadní otázka: kolik dalších světů může být ukryto v temnotě, o níž zatím víme jen velmi málo?
Nová éra v poznání Sluneční soustavy
Bez ohledu na to, zda Planeta Y bude potvrzena, její příběh podtrhuje složitost a proměnlivost prostoru kolem nás. Každá stopa sledovaná astronomy přináší důkaz, že Sluneční soustava stále skrývá neprozkoumaná tajemství a že vesmír je mnohem rozsáhlejší, divočejší a zajímavější, než jsme si kdy dokázali představit.









