© Knoblauch anpflanzen
Kdo má rád čerstvý česnek, může si jej snadno vypěstovat i doma. Pěstování česneku je neobyčejně jednoduché – rostlina se vyvíjí téměř sama, vyžaduje minimum péče a nakonec poskytne voňavé hlavičky. Ať už na záhoně, balkóně nebo v květináči na okenním parapetu, česnek prospívá téměř kdekoliv. Ti, kdo jej sklízeli, rádi potvrdí, že chuť domácího česneku je mnohem výraznější.
Nejvhodnější doba pro výsadbu
Česnek prošel dlouhou historií. Původně pochází ze Střední Asie, kde byl pěstován už před tisíci lety. Dnes se toto aromatické lilkovité zeleně daří téměř po celém světě – od rýžových polí v Číně až po slunečné pláně Španělska. V německých obchodech často pochází z teplejších oblastí, ale dobře se přizpůsobuje i našemu podnebí. Kdo ho často využívá v kuchyni, měl by zkusit ho vypěstovat vlastními silami.
Optimální čas pro výsadbu česneku je na podzim – ideálně od září do konce října. V tomto období se jednotlivé stroužky vsazují přímo do země ručně – tato metoda se nazývá „strkání“. Během zimy stroužky přezimují v půdě a na jaře začnou silně rašit. Výsledkem jsou velké a aromatické hlavičky, které se sklízí v červenci.
Pokud termín ujede, je možné vysadit i na jaře. Česnek, zvaný „letní česnek“, který se vysadí od února do dubna, roste rychleji, ale většinou zůstává poněkud menší. Důležité je nepoužívat česnek z obchodu, protože většinou pochází z teplejších krajů a není přizpůsoben našemu klimatu. Výhodnější je tzv. zimní česnek z odborných obchodů nebo z bio produkce – je odolnější vůči chladu a lépe vyhovuje našim půdám.
Jak správně česnek strkat – krok za krokem
Ať už na záhonu, ve vyvýšeném záhoně nebo v květináči, česnek vyžaduje hlavně dost světla, propustnou půdu a trochu prostoru. Při pěstování česneku je důležité zvolit nádobu s hloubkou minimálně deset centimetrů. Podstatné je, aby nedocházelo k zadržování vody a nadbytek vláhy mohl odtékat. Stagnující vlhkost je pro česnek tou nejvážnější hrozbou.
Postup výsadby je následující:
- Odlomit zdravý, pevný stroužek z česnekové hlavičky.
- Zprůhlednit půdu a vytvořit malé dírky.
- Vsadit stroužky špičkou nahoru do hloubky čtyř až pěti centimetrů.
- Dodržet mezi stroužky odstup deset až patnáct centimetrů.
- Řádkový rozestup na záhonu by měl být kolem 25 až 30 centimetrů.
- Půdu jemně přitlačit a zalévat pouze mírně.
Nic víc není zapotřebí. Lze také povrch mulčovat, čímž se udrží vlhkost v půdě.
Česnek má rád sluneční světlo. Čím více ho dostane, tím silnější stroužky vytvoří. Nejvhodnější je suchá, propustná a živinami bohatá půda. Stejné podmínky platí i pro pěstování v nádobě, pokud se půda nepřemokří.
Vedlejší efekt: česnek díky esenciálním olejům odpuzuje škůdce, jako jsou mšice či roztoči. Také křečci se vyhýbají jeho výraznému aroma. Proto se česnek výborně hodí jako společník ke jahodám, rajčatům, okurkám či salátu. Naopak vedle cibule nebo pórku by neměl růst, protože sdílejí stejné nemoci a přitahují stejné škůdce.
Správná péče o česnek
Velkou výhodou pěstování česneku je jeho nenáročnost na péči. Je důležité pravidelně odstraňovat plevel, aby rostliny měly dostatek místa pro růst. Při zálivce platí pravidlo opatrnosti – půda snese spíš sucho než přemokření. Listy by měly zůstat suché, aby se předešlo houbovým onemocněním.
V období dlouhotrvajících dešťů pomůže zakrytí půdy folií nebo plachtou. Za horkých letních dní lze zalévat častěji. Jakmile se v červenci začnou listy žloutnout, je třeba s vodou přestat – to je signál dozrávání hlaviček.
Pokud je česnek vysazený na záhoně, během zimy ho ochrání tenká vrstva mulče proti mrazu. V květináči postačí postavit nádobu ke chráněné zdi domu. Hnojení je potřeba jen výjimečně, například od února slabým roztokem kopřivové jíchy. Přesto i bez hnojiv se česnek často dobře vyvine.
Jak správně sklízet, skladovat a množit česnek pro dlouhodobé využití
Ti, kdo pěstují česnek, se těší na sklizeň v letních měsících. Zimní česnek dozrává v červenci, letní pak o něco později v srpnu. Rostlina sama dává znát, kdy je správný čas – když uschne horní třetina listů, lze česnek opatrně vyjmout z půdy.
Není dobré čekat příliš dlouho, protože úplně suché listy vedou k snadnému rozpadání hlaviček, a stroužky mohou začít znovu klíčit. Zelené česnekové výhonky jsou jedlé a chutnají jemně, podobně jako pažitka.
Po sklizni je potřeba česnek několik dní sušit na dobře větraném a zastíněném místě. Nejlepší je přístřešek venku, kde se rostliny dají i spleť do tradičních copů, které skvěle vypadají a zajistí dobrou cirkulaci vzduchu. Pokud je ukládáte nezabalené, doporučuje se dát je do košíku nebo síťového sáčku a umístit na chladné, tmavé místo. V lednici se česnek nesmí uchovávat – tam vlhne a rychle plesniví. Při správném skladování vydrží až půl roku.
Kdo chce množení, může využít malé dceřiné cibulky, takzvané bulbilly. Ty se tvoří na květenství, sklízí se pozdním létě, suší a na podzim znovu vysazují. Tento proces vyžaduje trpělivost – trvá přibližně dva roky, než z nich vyrostou velké hlavičky. V prvním roce vznikají malé „kolečkové“ cibulky s mírnou chutí, které lze už používat v kuchyni.
Tímto způsobem se koloběh uzavírá: jednou vysazený česnek může sloužit jako zdroj vlastních sazenic i několik let.
Pěstování česneku se vyplatí
Pěstování česneku není náročné na zahradnické dovednosti ani místo. Stačí květináč na balkóně, aby bylo možné pravidelně sklízet čerstvé stroužky s výraznější chutí než z obchodu. S trochou slunce, propustnou půdou a umírněnou zálivkou je pěstování prakticky jisté.
Vůně první sklízené domácí hlavičky je neopakovatelná – svěží, silná a pravá. Největší výhodou je však jistota, co se pěstuje: bez pesticidů, bez dlouhých převozů, jen samotná příroda a chuť.
Ať už ve vyvýšeném záhonu či na balkóně, kdo jednou poznal jednoduchost pěstování česneku, nechce už nikdy zůstat bez své vlastní zásoby.
