
Někteří lidé ve věku osmdesáti let mají paměť srovnatelnou s padesátníky – a vědecký výzkum odhalil, jaké faktory za tím stojí. Tajemství nespočívá pouze v mozku, ale také ve způsobu života, který vedou.
Po dosažení osmdesáti let se běžně zpomaluje způsob života. Fyzická síla klesá, paměť může být méně spolehlivá a lidé se s tím postupně vyrovnávají. Nicméně odborníci z Northwestern University ukazují, že tato situace nemusí platit univerzálně.
Podle jejich výzkumu existují jedinci, kteří si v pokročilém věku pamatují stejně dobře jako lidé o třicet let mladší. Tito lidé jsou označováni jako „super-senioři“ a jejich mozek stárne odlišně než u běžné populace. Vědci se snaží odhalit příčiny tohoto jevu.
Mozky, které vzdorují procesu stárnutí
Neurovědní tým sledoval téměř tři sta osob starších osmdesáti let po dobu více než 25 let. Nešlo o standardní seniory – jejich výkony v paměťových testech odpovídaly úrovni padesátníků. Cílem bylo zjistit, jaké faktory je odlišují, a z výsledků vzešla pozoruhodná zjištění. Tyto mozky totiž nestárnou obvyklým způsobem.
Studie zveřejněná v časopise Alzheimer’s & Dementia v roce 2025 uvádí, že tito jedinci mají mozkovou kůru téměř stejně robustní jako dospělí ve dvaceti letech. Oblast známá jako přední cingulární kůra, která souvisí s emocemi, motivací a rozhodováním, je dokonce u nich silnější než u mladých dospělých.
Další zajímavostí je, že u „super-seniorů“ vědci našli vyšší počet neuronů spojených se sociálním chováním, empatií, stejně jako větší neurony v mozkové kůře, které hrají roli v paměti.

Ve stáří se obecně předpokládá zvýšená zapomnětlivost a náchylnost k Alzheimerově nemoci, ale existují jedinci, jejichž mozek odolává typickému stárnutí.
Dvě charakteristiky, které pomáhají mozku odolávat věku
Zjistilo se, že i mezi „super-seniory“ nejsou všichni stejní. Výzkumníci je rozdělili do dvou kategorií podle toho, jak jejich mozek zvládá běžné věkové změny.
U první skupiny se ukázalo, že jejich mozek nevytváří bílkoviny spojené s Alzheimerovou chorobou, zatímco druhá skupina tyto látky v mozku má, ale dokáže s nimi efektivně bojovat. Ačkoliv se škodlivé proteiny tvoří, neovlivňují negativně paměť ani myšlení.
Podle profesorky Sandry Weintraubové z Northwestern University existují dvě možnosti, jak si mozek zachová svěžest: jedna je založená na odolnosti, druhá na houževnatosti. Jde tedy o to, že buď mozek dokáže zabránit škodlivým změnám, nebo se s nimi smíří bez zhoršení funkcí.
Společný faktor: sociální vazby a zvědavost
Na rozdíl od očekávání nepředstavuje hlavní faktor speciální strava nebo pravidelný pohyb. „Super-senioři“ se odlišují spíše životním stylem – někteří běhají, jiní jsou méně aktivní, někdo jí maso, jiný nikoli.
Co je však spojuje, jsou silné sociální vztahy a aktivní zapojení do společnosti. Obklopují se lidmi, s nimiž komunikují, smějí se, zajímají se o dění kolem a udržují si zvědavost. Neizolují se, což může být klíčem k udržení bystrosti i ve vysokém věku.

Více než fyzická kondice rozhoduje o zdraví a svěžesti mozku zvědavost a sociální vztahy.
Závěry a důsledky
Je patrné, že paměť není nutně oslabena s přibývajícím věkem. Mozek může fungovat na úrovni padesátníka i po osmdesátce, pokud je obklopen vhodnými podmínkami. Někomu pomůže genetika, ale stejně významnou roli hrají kvalitní mezilidské vztahy a aktivní přístup k životu.
Vědci věří, že porozumění mechanismu, jakým „super-senioři“ dosahují mozkové svěžesti, by mohlo přispět k vývoji metod zpomalujících Alzheimerovu nemoc nebo pomoci lidem udržet si dlouhodobě duševní kondici.









